Akupunktura

A akupunktura je léčebná metoda, která patří do systému tradiční čínské medicíny vedle dalších metod, jako je tělesné cvičení, masáže, respirační terapie, herbální medicína, dietoterapie, sluneční léčba a hydroterapie.

Jedná se o nabodávání jehel do akupunkturních bodů na lidském těle. Podle tradiční čínské nauky leží tyto body na akupunkturních drahách neboli drahách energie, tzv. meridiánech. Těmi podle této nauky proudí životní energie čchi a jsou spojeny s jednotlivými orgány. Akupunktura se snaží předcházet nerovnováze v toku této hypotetické energie a odstraňovat ji. Bohužel, vědecky se dosud nikdy nepodařilo prokázat existenci akupunkturních bodů a drah.

Co odlišuje akupunkturu od ostatní reflexní léčby:

  • malé podráždění co do rozsahu místa podráždění
  • specifický charakter dráždění s minimálními bolestivými vjemy
  • dráždění nepůsobí jen na kůži, ale i na receptory hlubších tkání
  • výsledný efekt léčby působí často vzdáleně od místa podráždění

Historie 

Akupunktura je metoda stará tisíce let, přesné datum jejího vzniku se nedá určit. Názory na stáří této léčebné metody se různí. V Číně byla užívána již v době kamenné. Stáří nejstarších nalezených akupunkturálních jehel je asi 7000 let a jsou vyrobené z kostí. Akupunktura bývá označována jako nejstarší léčba na světě.

Největší rozkvět akupunktury nastal v Číně v 7. století, kdy se akupunktura stala samostatným oborem čínského léčitelství vedle vnitřní medicíny, chirurgie, farmakologie a pediatrie. Rozšiřováním obchodních styků Číny s ostatními zeměmi se začala akupunktura již v 6. století šířit do Japonska, později do Koreje, Vietnamu, Mongolska, Indie a dále. Do Evropy dorazila tato léčebná metoda v 17. století, ale větší rozvoj akupunktury zde nastává až v první polovině 20. století.

Základní principy akupunktury

Principem Jin-Jang

neboli principem polarity, je v taoismu vysvětlována podstata věcí a jevů. Tyto dva protichůdné prvky spolu podle této filosofie neustále soupeří, avšak jeden nemůže existovat bez druhého. Existují ve všech procesech v přírodě. Vnitřní boj těchto prvků se projevuje formou životní energie čchi.

  • Princip Jin, neboli ženský princip, obsahuje podle taoistů vše negativní : tmu, noc, chladno, hmotu, klid. Principu Jin příslušejí tzv. plné orgány, jejichž úkolem je resorpce, zpracovávání a ukládání látek: srdce, plíce, slezina, ledviny, játra, obal srdce.

  • Princip Jang, neboli mužský princip, obsahuje vše kladné: světlo, den, teplo, energii, aktivitu, funkci, pohyb. Principu Jang příslušejí tzv. duté orgány, jejichž úkolem je příjem živin z prostředí, jejich příprava k resorpci a evakuační funkce: žaludek, žlučník, močový měchýř, tenké a tlusté střevo, cévní systém, tři ohřívače.

Každý orgán má podle své fyziologické funkce určitý podíl Jin a Jang. Oba tyto principy v sebe navzájem přecházejí, transformují se.

Jang jako denní princip nastupuje o půlnoci, poté přibírá na síle a svého maxima dosahuje ve dne.

Jin nastupuje v poledne a maxima dosahuje v nočních hodinách.


Monáda

Oba principy jsou znázorňovány symbolem tzv. čínské monády, tj. kruh rozdělený vlnou pohybu na poloviny odlišných barev. Obvykle bývá přiřazována červená či černá barva pro Jang; zelená či bílá barva pro Jin. V každé polovině kruhu je malý kroužek opačné barvy jako symbol zárodku Jangu v oblasti Jinu a opačně. Monáda také bývá znázorňována dvěma draky, kteří spolu zápasí, ale jsou spolu nerozlučně propleteni.

Aby byl člověk zdravý, musí být životní energie (energie čchi) v rovnováze. Energie proudí po akupunkturních drahách (meridiánech). Pokud se někde vyskytne nerovnováha, lidské tělo reaguje nejprve např. změnami nálad, citů, tepu srdce. Pokud se nerovnováha prohlubuje, reaguje poté nemocí. Právě akupunktura se snaží o znovunastolení rovnováhy, nebo nejlépe i o předcházení vzniku nerovnováhy.


Princip 5 prvků

5 základních prvků tvoří dřevo, oheň, země, kov, voda. Tyto prvky mají rovněž vliv na všechny věci a jevy v přírodě. Z hlediska akupunktury má každý z těchto prvků vliv na dva orgány, z nichž jeden náleží principu Jin, druhý principu Jang. Jsou to takzvané párové akupunkturní dráhy. K těmto deseti orgánům byly později přidány ještě dva další: obal srdce a tři ohřívače.

  • Dřevo: játra, žlučník

  • Oheň: srdce, tenké střevo, obal srdce, tři ohřívače

  • Země: slezina, žaludek

  • Kov: plíce, tlusté střevo

  • Voda: ledviny, močový měchýř

Orgánové hodiny

Orgánové hodiny znázorňují dobu maximální aktivity tělesných orgánů. Životní energie proudí v přesně vymezených drahách různými orgány, a to v přesně stanovených časových intervalech. Energie projde všemi dvanácti drahami během 24 hodin, kdy je orgán po určitou dobu v maximální činnosti, přičemž aktivita orgánů se střídá. Při nedostatku či nadbytku energie v určitém orgánu vzniká patologický stav. Podle orgánových hodin je možné v době maxima nebo minima energie daný narušený orgán nejlépe ovlivnit.

Moderní věda mluví v tomto případě o tzv. biorytmech, přičemž poznatky moderní vědy jsou nápadně podobné učení starých čínských akupunktérů.

Orgánové hodiny = intervaly maximální aktivity jednotlivých orgánů:

Podle orgánových hodin je možno např. vysvětlit, proč řada žlučníkových záchvatů proběhne v čase od 23:00 do 1:00.


Metody akupunktury

• Zabodávání jehel do přesně určených akupunkturálních bodů ležících na meridiánech. Velikost akupunkturálního bodu je různá, od 0,2 do 5 mm. Současná akupunktura uznává kolem 700 účinných bodů, nejčastěji se používá asi 150 bodů.

• Požehování (moxa), tj. působení na akupunkturální body teplem. Požehování lze praktikovat více způsoby, např. pomocí pelyňkových cigaret či pomocí zahřívání aplikované akupunkturní jehly.

• Na akupunkturní body můžeme též působit magnety (= magnetopunktura), tlakem (= akupresura), elektrickým proudem, světlem (světelné diody), laserem (laseropunktura)

Tyto metody je možné kombinovat.

Meridiány

Jsou to jakési kanály (dráhy), které probíhají uvnitř těla, tvoří logicky propojenou síť, ve které proudí energie od orgánu k orgánu.  Těmto vnitřním drahám pak odpovídají dráhy vnější, které se promítají na kůži a zprostředkovávají styk organismu s vnějším světem. Zásahem na vnějších drahách pak můžeme přivodit i změny na vnitřních orgánech. Stejně tak platí, že porucha činnosti některého vnitřního orgánu je spojena s poruchou proudění energie v určitém meridiánu.

Mimo uvedené dráhy pracuje akupunktura ještě s řadou dalších, tzv. mimořádných (sekundárních) drah. Jejich použití vyžaduje již hlubší znalosti.

Dráha plic

Jinová dráha, která probíhá sestupně od hrudníku směrem k ruce. Orgány pod jejím vlivem: nos, hrdlo, plíce, hrudník, horní končetiny

Dráha tlustého střeva

Jangová dráha, která probíhá vzestupně od ruky k hlavě. Orgány pod jejím vlivem: ústa, zuby, hlava, hrdlo, jazyk, tváře, jícen, horní končetiny

Dráha žaludku

Jangová dráha, která probíhá sestupně od hlavy k noze. Orgány pod jejím vlivem: hlava, tváře, ústa, zuby, hrdlo, žaludek, střeva, dolní končetiny

Dráha sleziny

Jinová dráha, která probíhá vzestupně od nohy k hrudníku. Orgány pod jejím vlivem:plíce, břicho, střeva, žaludek, slezina, játra, urogenitální systém, dolní končetiny

Dráha srdce

Jinová dráha, která probíhá sestupně od hrudníku k ruce. Orgány pod jejím vlivem:srdce, hrudník, centrální nervový systém, horní končetiny

Dráha močového měchýře

Jangová dráha, která probíhá sestupně od hlavy k noze. Orgány pod jejím vlivem:hlava, šíje, záda, centrální nervový systém, oblast hýždí, kůže, vnitřní orgány

Dráha ledvin

Jinová dráha, která probíhá vzestupně od nohy k hrudi. Orgány pod jejím vlivem: plíce, vnitřní orgány, urogenitální orgány, hrdlo, dolní končetiny

Dráha obalu srdce

Jinová dráha, která probíhá sestupně od hrudníku k ruce. Orgány pod jejím vlivem: cévní a nervový systém, srdce, hrudník, žaludek, horní končetiny

Dráha tří ohřívačů

Jangová dráha, která probíhá vzestupně od ruky k hlavě. Orgány pod jejím vlivem: uši, oči, postranní části hrudníku, lokty, ramena

Dráha žlučníku

Jangová dráha, která probíhá sestupně od hlavy k noze. Orgány pod jejím vlivem: uši, oči, hrudník, játra, žlučník, hýždě, kolena, dolní končetiny

Dráha jater

Jinová dráha, která probíhá vzestupně od nohy k hrudníku. Orgány pod jejím vlivem: játra, žlučník, postranní části trupu, pankreas, urogenitální orgány

Přední střední dráha

Nepárová dráha, která začíná ve středu hráze a končí uprostřed brady. Orgány pod jejím vlivem: močový měchýř, tenké střevo, žaludek, srdce, obal srdce, tři ohřívače

Zadní střední dráha

Nepárová dráha, která začíná u kostrče, běží podél páteře na hlavu a končí na uzdičce horního rtu. Orgány pod jejím vlivem: žaludek, žlučník, játra, urogenitální oblast.

fff